V tomto oddílu naleznete několik praktických informací k našemu technickému vybavení a pár, možná užitečných, rad pro ty, kteří se na podobnou cestu chystají poprvé.

    HOLAN Sport -  vybavení do přírody

Turistické vybavení

stan: používali jsme Coleman Nevada (pro dvě osoby). Musím pochválit jeho odolnost proti větru - vydržel i silné nárazy během stanování na hřebenech o všudypřítomném dešti ani nemluvě.

Vnitřním prostorem 150 x 205 cm  sice příliš komfortu ke spaní nenabízí (když si představíte dvě znavený osoby, dvě plný sedmdesátky a mokrý svršky i spodky rozvěšený v prostoru) ale kdo by neodolal pouhým 2,8 kg na zádech?

batoh: Tatran 60 + 15 l se osvědčil po všech stránkách. Připomínku bych měl k jeho „nepromokavosti“ ale s tím je asi potřeba počítat u všech „nepromokavých“ batohů. Do podkarpatských hor bez kvalitní pláštěnky  přes bágl už nikdy více!

spacák: na Podkarpatské Rusi nejde uprostřed léta ani v horách o extrémní tepelný podmínky. Měl jsem vypůjčený péřový spacák, obléknout se do něj musel jen jednou, v bouřce na hřebenech.

karimatka: z důvodu úspory místa v batohu sem se nakonec rozhodl pro stříbrnou AL karimatku a byl sem spokojenej.

boty: vybavil jsem se goretexovými, Leoš šel v klasickejch koženejch pohorách a oboje se dalo. Bez návleků přes boty příště ani krok. Je třeba vzít na vědomí, že místy sahá mokrá tráva po až kolena a voda pak stéká po nohavicích přímo do bot.  

vařič: měli jsme plynový vařič CG a několik náhradních bomb. Spolehlivě fungoval i za větru. Jeden ešus a dva hrníčky pak tvořili celé naše kuchyňské vybavení.

buzola: je naprosto nezbytná součást základní výbavy. Nám posloužilo standardní provedení s měřením azimutu.

mapa/průvodce: orientovali jsme se podle ukrajinské mapy Zakarpatské oblasti z roku 1993 (měřítko 1:200 000) a dalším zdrojem informací byl turistický průvodce Podkarpatská Rus od J. Kusala. Pomohly i některý kvalitní cestopisy z výprav na Podkarpatskou Rus, který je po chvíli hledání možný najít na internetu. Pro příště si necháme cílové oblasti turistiky překopírovat na barevný kopírce a zalaminovat. Manipulace s velkou papírovou mapou je totiž za deště a větru možná jen za cenu jejího poškození. V Koločavě se mi podařilo získat podrobnější mapu Siněvirského národního parku z roku 1999. 

pláštěnka: pokud se chystáte na poloniny určitě nesmíte zapomenout na tuto maličkost. Doporučil bych skutečně dlouhou pláštěnku, minimálně pod kolena.

lékárnička: součástí by samozřejmě měly být běžné léky, dezinfekce, obvazy, atd. Pokud se chystáte ochutnat místní kuchyni, určitě přibalte něco proti průjmu, podle našich zkušeností nemá cenu šetřit na množství.

jídlo: hmotnost jídla je dobré pečlivě propočítat a uvážit i osobní spotřebu při zvýšený zátěži. Snažil sem se vybírat hlavně dehydrovaný výrobky. Konzervu sem s sebou táhnul pouze jednu. Pro místní obyvatele je dobrý přibalit pár balíčků žvejkaček. Čerstvý chleba, zeleninu a čokoládu je možný dostat skoro v každé vesnici. Po pramenech vody na poloninách  je třeba se ptát nebo pečlivě sledovat mapu a terén. Určitě je rozumné využít každou příležitost k dočerpání čerstvých zásob, nikdy nevíte kdy, se podaří najít další zdroj pitné vody.

 

Cestovní formality

vízum:

S Ukrajinou máme vízovou povinnost. Jak jsem se informoval na Ukrajinské ambasádě v Praze „období divoké turistiky skončilo, je třeba mít vízum a zaplacený zájezd s turistickou kanceláří“. Nechali jsme si tedy vízum zařídit přes královehradeckou cestovní kancelář Pohner. Znamenalo to pro nás zaplatit tzv. Vaucher (doklad o zaplacení zájezdu, resp. zaplacení poplatku za pobyt na Ukrajině), samotné vízum a výlohy za zprostředkování celé věci. Za měsíční pobyt (což je maximální platnost víza) to bylo Kč 2900,--.

cestovní pojištění: je rozhodně rozumná věc při cestování kamkoliv. S Ukrajinou máme jakési dohody o poskytování zdravotní péče a zdravotní pojišťovny tedy inkasují stejnou sazbu jako za ostatní státy Evropy. Na 14 dní vás zdravotní pojištění přijde asi na Kč 250,--. V této oblasti jsme naštěstí žádnou zkušenost neudělali, je asi potřeba počítat s tím, že za případné ošetření budou na Ukrajině inkasovat hotovost a nějaká kartička jim moc neřekne. Nechte si napsat potvrzení o platbě, naše pojišťovny Vás pak vyplatí.

na slovensko-ukrajinských hranicích: kontrola zde proběhla rychle a seriózně, bez jakýchkoliv průtahů či nepříjemností. Jen rychlá kontrola pasu a víza. Cestou zpět jsme sice museli vystoupit z autobusu, ale ani tehdy se žádná kontrola zavazadel nekonala.

 

Finance

Vyplatí se cestovat s americkými dolary. Rozhodně vedou žebříček oblíbenosti zahraničních platidel, ve městech se dají na hřivny vyměnit ve směnárnách a bankách, v malých obcích je možné směnit v soukromých obchodech, barech, hospodách. Zde je kurz hřivna:koruna platný k 2/2/2002: CZK = 0,14399 UAH, UAH = 6.94498 CZK. Aktuální kurzy na www.fx-rates.com (převodník pro 164 zahraničních měn). 

Na nádražích, poštách a v dalších státních podnicích, včetně některých obchodů, se striktně platí hřivnami. Taxíkáři mají radši dolary, jinde spíš záleží na konkrétní dohodě. Podle naší zkušenosti byly při platbách ve většině případů požadovány hřivny, dolary výjimečně. Při dolarových platbách máte větší šanci, že uzavřete nevýhodný obchod a to buď z důvodu nevýhodného kurzu nebo prostě proto, že vám vrátí v hřivnách méně.

 

Dopravní spojení

Dopravní spojení vlakem i autobusem až do Užhorodu se dá najít spolehlivě najít na internetu. I mezinárodní rychlíky na Slovensko mívaj zpoždění, vyledejte si proto vždy víc možných přípojů pro případ zpoždění.

Četnost spojení mezi většími obcemi na Podkarpatské Rusi není problémem a snese srovnání s našimi podmínkami. Horší je to už s rychlostí a kulturou cestování. Stalo se nám několikrát, že jsme i dlouhé úseky strávili v zavěšení na madlech,  natlačeni mezi ostatními.

 

Telefonování

Pokud budete telefonovat z Ukrajiny do ČR, dejte pozor na formát mezinárodního předčíslí:

8 10 420 - pro ČR + UTO (bez nuly) + číslo účastníka